Nádherné výhledy, cesta snů. Když už nějaké auto, jednou za hodinu, tak mě zdraví troubením a máváním. Slunce svítí, modrá obloha, co víc si přát? Nádherný a dlouhý sjezd do Fushë Arrës. Bláhově jsem si myslel, že už mám největší stoupání za sebou. Ale pak vystoupám zase až do 900 m před Pukë. Přesto jsem tu brzo, původně jsem měl v plánu tu přespat, a tak se rozhoduju dnes dojet až do Skoderu. Pukë má pěkné dlážděné náměstí (hladké lesklé bílé dlaždice až se skoro bojím, že mi to na kole uklouzne) a opravené mohutné budovy asi ještě z doby panování Hodži.
V krámku dám pivko a jedu dál. Čeká mě náhorní planina s opět dalekými výhledy. V lesících pěkná potenciální tábořiště. Do Gomsiqe e Epërme serpoše pěkně dolů k řece a za městečkem zase nahoru.
Na další náhorní planině hospoda, závěrečné pivko a dlouhý sjezd už do rovin okolo Škoderu. Odpoledne dojezd do základního tábora.
Žádné komentáře:
Okomentovat